Radovan Karadžić

[Karadžič], *19.7.1945 (Petnjica), bosenskosrbský politik. V Sarajevu vystudoval lékařskou fakultu, poté pracoval jako psychiatr. Do politiky vstoupil po roce 1989, kdy se stal spoluzakladatelem Srbské demokratické strany Bosny a Hercegoviny (SDS), jejímž byl až do července 1996 předsedou. V roce 1992 vyhlásil Republiku srbskou v Bosně a Hercegovině, stal se jejím prezidentem a vrchním velitelem bosenskosrbské armády. Bosna a Hercegovina ovšem vyhlášení svrchovanosti Srbů prohlásila za protiústavní a v následném referendu se většina (nesrbského) obyvatelstva vyslovila pro vznik Bosny a Hercegoviny, která byla uznána jako samostatný stát v dubnu 1992. Krátce poté začala Karadžićem vedená bosenskosrbská vojska za podpory srbské armády válku proti nesrbské části Bosny. Docházelo k masakrům na nesrbských obyvatelích Bosny (v červenci 1995 bylo povražděno přes 8000 muslimů ve městě Srebrenica). Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil v červenci 1995 Karadžiće z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. V říjnu 1995 skončila válka v Bosně dohodou o příměří, v listopadu byla ukončena 44 měsíců trvající blokáda Sarajeva bosenskosrbskými silami. Na Karadžiće byl vydán mezinárodní zatykač, ten v červenci 1996 odstoupil z funkce prezidenta RS i z dalších funkcí a až do července 2008 unikal pod falešnou identitou spravedlnosti. Po zatčení byl převezen do Haagu, kde bude souzen před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.