působnost

Vymezení okruhu společenských vztahů, v němž státní orgán může, eventuálně musí vykonávat svou pravomoc. Rozlišuje se působnost prostorová (územní), která je dána územím, na němž státní orgán může vykonávat pravomoc (orgány centrální a s celostátní působností, orgány místní s okresní nebo krajskou působností), působnost časová (orgány s působností časově neomezenou a orgány s působností dočasnou), působnost osobní, která vymezuje okruh subjektů, vůči nimž má státní orgán pravomoc (orgány s osobní působností obecnou a s osobní působností zvláštní, v České republice například vojenské soudy), působnost věcná (státní orgány se všeobecnou působností, například vláda, a s působností odvětvovou, například ministerstvo) a působnost funkční, instanční, která rozlišuje státní orgány podle instančního postupu v řízení a rozhodování. Obdobným způsobem se hovoří o působnosti zákonů.