přenos dat



Sdělovací technika a výpočetní technika, a) přenos dat (zaznamenaných na nosičích dat) fyzickými prostředky (auto, vlak, pošta), tj. přeprava dat, b) přenos dat elektrickou cestou po sdělovacích kanálech (dálnopis, rozhlas, telefon), tj. vlastní přenos dat. Při přenosu dat dochází k interakci výpočetní a sdělovací techniky. Přenos dat je komplexní obor, který vyžaduje: a) organizační opatření v administrativě a řízení, b) sběr a přenos dat, c) zpracování dat samočinnými počítači. Soustavy přenosu dat pracují se zdržením (do datového spoje je vložena paměť) nebo bez zdržení. Data jsou zakódována do zabezpečených kódů a přenášena velkými rychlostmi (až několik desítek tisíc baudů). K dálkovému přenosu dat patří: a) sběr a přenos dat z místa jejich vzniku nebo vstupu do systému k místu centrálního shromáždění dat a jejich zpracování, b) distribuce dat generovaných v centrálních výpočetních prostředcích ke vzdáleným informačním zdrojům, c) umožnění obousměrné komunikace dotaz-odpověď, d) vyrovnání počítačového zatížení v případě přetížení některého počítače nebo v případě poruchy, e) komutace zpráv v složitých komunikačních systémech. Technické prostředky přenosu dat lze rozdělit na tři skupiny: a) výpočetní prostředky (periferní jednotky, terminály a počítače), b) výpočetně přenosové prostředky (řídící jednotky), c) sdělovací prostředky (modemy, spoje a sdružovací prostředky). Data se přenášejí od terminálu k počítači (sběr dat), od počítače k terminálu (distribuce dat) po jednom kanálu (simplexní přenos) nebo obousměrně po jednom sdělovacím kanálu (poloviční duplexní přenos). Dálkový přenos dat se realizuje v rámci terminálových nebo počítačových sítí.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 19. 9. 2006
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: