pracovní síla



Souhrn fyzických a duševních schopností, jimiž je člověk vybaven a které používá v procesu výroby materiálních statků nebo při výkonu jiné společensky užitečné práce (činnosti) v soustavě společné dělby práce. Pracovní síla se třídí podle funkce ve výrobním procesu a jiné společensky užitečné činnosti, jakož i podle úrovně vzdělání a stupně kvalifikace do kategorií (dělníci, technicko hospodářští pracovníci, řidící pracovníci, ostatní), rozlišují se pracovní síly produktivní a neproduktiví, kvalifikované a nekvalifikované ap. Při analýze pracovní síly se rozlišuje individuální pracovní síla a společná pracovní sila. pracovní smlouva, v českém pracovním právu shodný projev vůle účastníků pracovního poměru (občana, organizace) směřující ke vzniku pracovního poměru. Pracovní síla musí být uzavřena písemně. Jejími podstatnymi náležitostmi jsou: a) druh práce (funkce), na kterou je pracovník přijímán; b) místo výkonu práce; c) den nástupu do práce. Pracovní síla dále zpravidla obsahuje mzdové zařazení odpovídající sjednanému druhu práce a další mzdové a pracovní podmínky, na kterých mají strany zájem, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy. Pracovní poměr lze sjednat na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Není-li v pracovní síle výslovně určena doba trvání pracovního poměru, má se za to, že byl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. V pracovní síle může být také sjednána zkušební doba, která činí nejdéle 1 měsíc. Pracovní podmínky sjednané pracovní síle jsou závazné pro oba účastníky po celou dobu trvání pracovního poměru a lze je zásadně změnit jen tehdy, když se účastníci na jejich změně dohodnou. Organizace může výjimečně požadovat od pracovníka, popřípadě i bez jeho souhlasu, konání prací jiného druhu nebo v jiném pracovním místě, než bylo sjednáno., avšak pouze po přechodnou dobu a v případech zákonem stanovených.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 3. 7. 2006
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: