povrchová ochrana

Technologický obor zabývající se úpravou povrchu a vytvářením ochranných povlaků na polotovarech a výrobcích. Povrchová ochrana má zlepšovat vzhled, odolnost proti vnějším mechanickým i chemickým vlivům, popřípadě i zlepšovat fyzikální vlastnosti předmětů. K povrchové ochraně se používá řada různých technologických metod, zejména chemické, elektrochemické a metalurgické. Nejdůležitější z nich jsou metody galvanické, tepelné difúzní procesy, vytváření organických a anorganických povlaků (nátěrové hmoty, smalty). Pro aplikaci jednotlivých druhů povrchové ochrany lze volit různý technologický postup, například máčení, fluidizaci, polévání, ponor, galvanické a bezproudové vylučování. Důležitá je i dočasná povrchová ochrana (pomocí inhibitorů), používaná pro časově omezenou dobu (při dopravním uskladnění). Viz také ochranné protikorozní povlaky.