populační politika

[Populační polityka], souhrn konkrétních praktických opatření (převážně dlouhodobých) k usměrnění populačního vývoje ve smyslu cílů určité vládní moci. Rozlišuje se kvantitativní (početní vývoj obyvatelstva) a strukturální populační politika. Stimulační (využívá ekonomických aj. podnětů) a represívní (postihy obyvatelstva) populační politika. Natalitní (podpora porodnosti či její omezování) a migrační populační politika. Formy populační politiky vyplývají z jejích hlavních cílů malthuziánství (a neomalthuziánství) a vychází z předpokládaného nebezpečí přelidnění země a zaměřuje se na propagaci omezování porodnosti. Populacionismus, obvykle nacionalisticky zabarvený, se opírá o ztotožnění početní velikostí populace a významu národa a zaměřuje se zejména na různé formy podpor porodnosti. Nejpřijatelnější ze současných koncepcí populační politiky je teorie populačního optima, která za cíl populační politiky staví dosažení rovnováhy mezi populací a ekonomikou. Zejména v rozvojových zemích je problém populační politiky velmi aktuální vzhledem k demografické revoluci. Viz také populační exploze. Populační registr, systém průběžné registrace obyvatelstva, zavedený například v některých severských státech. Orgány pověřené vedením populačních registrů zaznamenávají na osobní listy jednotlivců (popřípadě domácností) změny v právním či sociálním postavení dané osoby a zasílají tyto listy v případě přestěhování do nového bydliště. Populační registr je univerzálním typem šetření, plně nahrazuje běžnou evidenci pohybu obyvatelstva, může být podkladem pro malá sčítání lidu či výběrové mikrocenzy a umožňuje i longitudinální šetření životního cyklu.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 10. 2000
Autor: -red-

Reklama: