padel

Sport příbuzný tenisu, hraný ve čtyřhře raketami na uzavřeném dvorci. Hřiště měří 20 × 10 m; síť dosahuje uprostřed výšky 88 cm. Stěny, často skleněné, a kovové pletivo tvoří součást herního prostoru. Používají se krátké pálky bez výpletu s perforovanou úderovou plochou a míčky podobné tenisovým. Podání se provádí spodem po odrazu míčku od země, s úderem nejvýše v úrovni pasu, do úhlopříčně protilehlého pole. Podávající má dva pokusy. Při příjmu musí míček nejprve dopadnout na zem; v další výměně lze hrát i volejem. Po dopadu na vlastní polovinu může míček zasáhnout stěnu nebo pletivo a zůstat ve hře, musí však být vrácen před druhým dopadem. Při úderu přes síť musí nejprve dopadnout do soupeřova dvorce, nikoli přímo na jeho ohrazení. Výměna obvykle končí druhým dopadem, chybným vrácením nebo jiným porušením pravidel. Bodování vychází z tenisu: 15, 30, 40 a hra. Zápas se zpravidla hraje na dva vítězné sety; soutěže mohou používat různé způsoby rozhodování při shodě.  Sport vytvořil v roce 1969 Enrique Corcuera v mexickém Acapulcu. V následujících desetiletích se rozšířil především ve Španělsku a Argentině a později i v dalších zemích. Mezinárodní padelová federace (International Padel Federation, FIP), založená roku 1991, sjednocuje pravidla a zastřešuje mezinárodní soutěže. Přes podobnost názvů se liší od amerického paddle tennisu, který odrazy od stěn nevyužívá.