ohřev

Tepelné zpracování materiálů za účelem dosaženi požadované teploty a rovnoměrného prohřátí. V technice se k ohřevu kovových materiálů používají nejčastěji pece komorové, šachtové, zvonové, průběžné. Prostředím ohřevu je běžná pevní atmosféra, různé ochranné atmosféry, solné, kovové nebo olejové lázně, popřípadě se ohřívá za sníženého tlaku. Učinnost ohřevu se zlepšuje přirozenou nebo umělou cirkulací tohoto prostředí. Rychlost ohřevu závisí na fyzikálních vlastnostech materiálu, rozměrech součásti, na typu pece a na rozmístění součástí v peci. Nežádoucímu ovlivnění povrchu oceli prostředím (oxidaci) se zabraňuje ochrannými nátěry; obalem drceného hutního koksu, ochrannou atmosférou, snížením tlaku kyslíku v prostředf.