ohrazování

Scelování občinové a rolnické půdy do velkých, ohrazených pastvinářských, později obilnářskych celků v Anglii v 15.–19. století; základ procesu původní akumulace kapitálu a tzv. anglické zemědělské revoluce. Důsledkem ohrazování bylo, vedle zvýšení zemědělské produkce, také vyvlastnění drobného rolnictva a vytvoření námezdní pracovní síly pro zemědělskou i průmyslovou revoluci- První období ohrazování koncem 15. a v 1.polovině 16. století bylo spojeno s poptávkou po angl. vlně v Nizozemí. I velmi úrodná orná půda byla přeměňována šlechtou na rozsáhlé pastviny pro chov ovcí. Násilné vyhánění rolníků z půdy, jejich zbídačování a vylidnění celých oblastí (T. More: „Ovce požírají lidi“), doprovázené řadou povstání, přimělo vládu k vydání několika zákonů proti ohrazování (1489, 1515, 1533). Později bylo ohrazování organizováno státem v důsledku tlaku na zvýšení obilní produkce v době populační exploze; v letech 1761 – 1845 byla na základě asi 1300 parlamentních zákonů ohrazena a zcelena půda o rozloze téměř 2,5 milionů ha. Tradiční rolnictvo téměř v Anglii zmizelo a jeho místo zaujal systém založený na pronájmu půdy kapitalistickým pachtýřům a na práci námezdních dělníků.