Nico Papatakis

*19.7.1918 (Addis Abeba, Etiopie) – †17.12.2010 (Paříž, Francie), vlastním jménem Nikos Papatakis, filmový režisér řecko (po otci) – etiopského (po matce) původu. Po bojích s fašistickou Itálií se přes Libanon a Řecko dostal do Francie, kde se natrvalo usadil. Přestože během své kariéry natočil jen pět celovečerních filmů, je vedle Michalise Kakojannise a Thea Angelopoulose považován za nejvýznamnějšího řeckého filmaře. Byl ovlivněn tvorbou „prokletého“ francouzského básníka a spisovatele Jeana Geneta (*1910–†1986); produkoval jeho slavný krátký film s gay tematikou Píseň lásky (1950) a inspiroval se jím ve svém debutu Propasti (1962), který vyvolal skandál na MFF v Cannes, i ve svém posledním snímku Ekvilibristé (1992). Kromě toho během svého pobytu v USA spolufinancoval prvotinu režiséra Johna Cassavetese Stíny (1959). Byl majitelem legendární pařížské kavárny La rose rouge a manželem hereček Anouk Aimée a Olgy Karlatos. Měl též poměr se zpěvačkou Christou Päffgen (*1938–†1988), která si podle jeho přezdívky dala své umělecké jméno Nico. Filmografie: surrealisticky laděné krimidrama Propasti (1962), v Řecku realizovaný krutý milostný příběh Pastýři stínů (1967), mytologicky pojatý příběh Gloria Mundi (1976), drama řeckého politického exulanta Fotografie (1987), Ekvilibristé (1992), autobiografický dokument Nico Papatakis (2009).