New Deal

[Njú dýl], Nový úděl (1933–1939) – označení hospodářské a sociální politiky prezidenta USA F. D. Roosevelta. Uskutečňován po mimořádném zasedání Kongresu ve dnech 9.3.–16.6.1933. New Deal se snažil překonat hospodářskou krizi a pomocí státních zásahů do ekonomiky obnovit důvěru v politický i hospodářský systém státu. Kontrola finačního a bankovního systému, plánovité řízení průmyslu a regulace zemědělské výroby měly vést k ozdravění ekonomiky. V průběhu roku 1934 Kongres USA přijal zákon o úpravě zemědělství, zákon o nutné výpomoci, byl rozpracován program veřejných prací, zákon o pomoci farmářům, byl přijat zákon o cenných papírech, který stanovil podmínky jejich emise, zákon o pomoci národnímu průmyslu. Byly vytvářeny státní instituce pro realizaci nových zákonů (Federální správa pro nutnou výpomoc, Správa pro úpravy v zemědělství, různá úvěrová sdružení). V zahraniční politice byla odrazem New Dealu politika „dobrého sousedství“. V letech 1935–1938 v období tzv. druhého New Dealu byly přijaty zákony o pracovních vztazích, o právu na odborové organizace a kolektivní smlouvy, o sociálním pojištění a minimálních mzdách. Pokusy New Dealu o státní regulaci ekonomiky a sociální zákonodárství byly významnou etapou rozvoje USA.