nasciturus
[Latina], dítě počaté, avšak dosud nenarozené. Přiznává se mu plná způsobilost k právům a povinnostem za podmínky, že se narodí živé. Tato zásada má největší význam při dědění; nasciturus se může stát dědicem ze zákona i ze závěti.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
30. 8. 2005
Autor: -red-
Vyzkoušejte si s přáteli Kvízy encyklopedie CoJeCo.cz!