moždíř

[Němčina], hmoždíř – od 15. do počátku 20. století označení pro dělo, které střílelo horní skupinou úhlů a bylo určeno především k boření pevnostních objektů. Název odvozen od lékárnického moždíře, jemuž se tato děla původně podobala. V 15.–16.století měla krátkou hlaveň a ráži 45–75 cm. Se zdokonalováním technické úrovně dělostřelectva od konce 19. století rostl význam moždířů, které byly masově nasazeny na frontách 1. světové války (až 50 % děl). Nejznámější byl moždíř „Tlustá Berta“ (ráže 42 cm) vyrobený v Kruppových závodech. Technicky dokonalejší byly moždíře vyvinuté ve Škodových závodech (ráže 21–42 cm).