mor včelího plodu

Pestis apium americana, Histolysis infectiosa perniciosa larvae – nebezpečná nákaza včely medonosné postihující zejména včelí plod. Původcem tohoto závažného onemocnění je mikrob Paenibacillus larvae larvae (dříve označován Bacillus larvae), který tvoří velmi odolné hladké spóry. Zdrojem spór se stávají infikované včelařské pomůcky, plásty, zásoby a úly. Na vzniku nákazy se také mohou podílet cizí včely, paraziti a škůdci. Inkubační doba nemoci trvá sedm dní. Mor včelího plodu se vyskytuje v období intenzivního plodování včelstva, kdy se plod alimentárně nakazí spórami, které poté vyklíčí do vegetativních stádií. Ta se namnoží a způsobí sepsi s následným úhynem včelího plodu po zavíčkování. Z klinických příznaků, jimiž se tato nemoc projevuje, lze jmenovat hlavně slábnutí včelstva, specifický zápach po starém klihu, mezerovitý plod, propadlá, zvlhlá a proděravělá víčka plodu. Tuto nákazu doprovází změna barvy larev na hnědou. Při vyšetření lze najít příškvary pevně lpící na dolní stěně buňky, které mají lepkavou gumovitou konzistence a typicky se vytahují ve vlákna. Nemoc kromě klinických příznaků a patologického nálezu se musí vyšetřit laboratorně. Pokud se mor včelího plodu potvrdí, místně příslušný orgán veterinární správy vymezí a uzavře ohnisko a ochranná pásma. Nebytně se utratí postižené včelstvo v ohnisku nemoci. V případě, že klinicky onemocní více než 50 % včelstev, musí být všechna zlikvidována. Provádí se odběr vzorků z ostatních včelstev na stanovišti a zasílání na vyšetření. Dále se pokračuje spálením spalitelného příslušenství, dezinfekcí nespalitelného a prohlídkou včelstev v ochranném pásmu. Pozorovací doba po vypuknutí nemoci trvá jeden rok. V jiných zemí se umožňuje použití antibiotika tylosin. Preventivně se proti vypuknutí této nemoci doporučuje chov silných včelstev, likvidování neznámých rojů, dodržování zoohygieny chovu a sterilizace mezistěn.