monitorování

Psychologie

Psychologie, a) Nepřetržité sledování základních funkcí (biologických, fyziologických, psychofyziologických veličin) či chování jedince pomocí přístrojů vybavených zařízením pro průběžnou registraci sledovaných proměnných (digitální či grafické displeje, televizní obrazovky), respektive pro jejich záznam. Průběžné sledování aktivit organismu kontrolním systémem, registrujícím odchylky od optimálního průběhu sledovaných funkcí. Podstatou monitorování, probíhajícího v podmínkách buď experimentu, nebo terénní praxe (sledování zátěží různých typů v průběhu reálných, například pracovních či sportovních činností), je kontrola příslušných procesů (operací) prostřednictvím generování (produkování) varovných signálů při výrazném poklesu optima, při výskytu chybné reakce, omylu ap. Rozšířené je monitorování biologické zpětné vazby (biofeedbacku). b) Průběžné sledování vnějšího a vnitřního prostředí subjektem, probíhající v rámci regulačních procesů organismu. Odchylky jsou zpětnovazebně registrovány na vyšší úrovni regulace. Změna signalizovaná na vědomou úroveň se pokládá za důležitý homeostatický regulativ. c) Součást některých základních psychických procesů (vnímání). Monitorování vjemového pole je vyhodnocováno globálně, ne zcela vědomě a je výrazně ovlivněno subjektviními (emocionálními, motivačními) faktory. d) Jedna ze základních vlastností a funkcí člověka v systémech studovaných inženýrskou psychologií a ergonomií. Sledování či simulování určitého kontinuitního děje člověkem (operátorem), jehož monitorovací úkol má více či méně složitou strukturu komplexního výkonu (detekce signálů, pozornostní a rozhodovací aktivity, volba vhodného úkonu). Monitorování kontinuitních dějů je do jisté míry protikladné vigilančním činnostem (úlohám).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 18. 9. 2000
Autor: -red-