Miloš Forman

*18.2.1932 (Čáslav) – †13.4.2018 (Danbury, Connecticut, USA), americký filmový režisér, pedagog, příležitostný herec a producent českého původu, jeden z nejvýznamnějších filmových tvůrců. Jeho dětství bylo poznamenáno smrtí rodičů, kteří zahynuli v koncentračním táboře. Vyrůstal u příbuzných v Náchodě, po válce navštěvoval internátní školu pro válečné sirotky v Poděbradech. Po maturitě v Praze vystudoval scenáristiku na FAMU (1950–1955) a již během studií působil jako herec, scenárista a asistent režie. Mimo jiné spolupracoval s Alfrédem Radokem, s nímž v roce 1958 odešel do nově založené Laterny magiky. Jako filmový režisér debutoval v roce 1963 středometrážními snímky Konkurs a Kdyby ty muziky nebyly, které byly v kinech uvedeny jako celovečerní program a které již tehdy naznačily Formanův mimořádný talent. Jeho další celovečerní tvorba (Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky) se stala páteří nastupující české nové vlny a o Formanovi se začalo hovořit v mezinárodních souvislostech. Jeho spolupracovníky byli scenáristé Jaroslav Papoušek a Ivan Passer a kameraman Miroslav Ondříček, jeho specialitou bylo využívání neherců nebo málo známých herců. Jeho domácí tvorbu uzavřela sžíravá komedie Hoří, má panenko, se kterou však tvrdě narazil nejen doma, ale i u zahraničního producenta. Po sovětské okupaci v roce 1968 se usadil v USA, kde v té době již pracoval a kde se pokusil navázat na české úspěchy snímkem Taking Off, který však u amerických diváků propadl. Prosadil se až v roce 1975 mistrovskou adaptací románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem, která jako teprve druhý film v historii získala filmový „grand slam“, tedy pět hlavních Oscarů (nejlepší film, scénář, režie a mužský a ženský herecký výkon v hlavní roli), a která mu zajistila místo mezi špičkovými hollywoodskými režiséry. V témže roce získal i americké občanství. Postupně se vypracoval v předního světového tvůrce, který se sice do jisté míry přizpůsobil požadavkům amerického publika, nikdy však neslevil ze svých uměleckých ambicí a prakticky nikdy neopustil své ústřední tvůrčí téma, které prolíná všemi jeho filmy – osud zpravidla výjimečného jedince, který se ocitne ve střetu se společností. Jeho manželkami byly herečky Jana Brejchová (1958–1959) a Věra Křesadlová (1964–1999) a Martina Zbořilová, s níž má dvojčata Andyho a Jima. Synové (rovněž dvojčata) z druhého manželství Matěj a Petr Formanovi se úspěšně stali principály a herci alternativního divadla. Forman žil v New Yorku, kde působil jako pedagog na Kolumbijské univerzitě. Za svou celoživotní tvorbu byl v roce 1997 poctěn Evropskou filmovou cenou, Českým lvem a cenou na MFF v Karlových Varech. Další ocenění získal na festivalech v Palm Springs (2000) a v San Francisku (2004). Kromě toho obdržel Řád Čestné legie.

Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): optimistická dobová komedie Slovo dělá ženu (1952, herec), adaptace románu Fráni Šrámka Stříbrný vítr (1954, herec), lyrická komedie o průkopnících automobilismu Dědeček automobil (1956, asistent režie, herec), příběh ze života současné mládeže Štěňata (1957, námět, spol. na scénáři, pomocná režie), proslulý absolventský film Věry Chytilové Strop (1961, herec), válečný film Tam za lesem (pomocná režie, herec), dokument ze zákulisí divadla Semafor Konkurs (1963, + spol. na scénáři), slavný hraný debut o trampotách dospívajícího chlapce Černý Petr (1963, + spol. na scénáři; Velká cena na MFF v Locarnu), legendární příběh lásky na jednu noc Lásky jedné plavovlásky (1965, + spol. na scénáři; nominace na Oscara), středometrážní televizní muzikál Dobře placená procházka (1966, ve spol. s Jánem Roháčem), nemilosrdná komedie o české povaze a lidské omezenosti a bezohlednosti Hoří, má panenko (1967, + spol. na scénáři; nominace na Oscara), jízlivá generační komedie o dětech a jejich rodičích a Formanův první americký film Taking Off (1971, + spol. na scénáři; Velká zvláštní cena poroty na MFF v Cannes), epizoda Desetiboj z dokumentárního filmu o letních olympijských hrách v Mnichově Viděno osmi (1972), drama o lidské nezlomnosti z prostředí psychiatrické léčebny podle románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem (1975; Oscar a Zlatý glóbus za nejlepší film a režii a řada dalších cen), adaptace slavného broadwayského muzikálu Vlasy (1979), přepis románového bestselleru E.L.Doctorowa Ragtime (1981; nominace na Oscara v osmi kategoriích), výpravná filmová verze divadelního hitu Petera Shaffera o střetnutí geniality a průměrnosti Amadeus (1984/2002; Oscar, Zlatý glóbus a Cena Asociace losangeleských filmových kritiků za nejlepší film a režii, César za nejlepší zahraniční film a řada dalších cen; v roce 2002 byl film uveden v obnovené premiéře v novém režisérském sestřihu), drama Mikea Nicholse Hořkost (1986, herec), výpravný kostýmní snímek podle Nebezpečných známostí Choderlose de Laclose s názvem Valmont (1989), lehce skandální snímek o známém pornomagnátovi a bojovníkovi za svobodu slova Lid versus Larry Flynt (1996; Zlatý medvěd na MFF v Berlíně, Zlatý glóbus, nominace na Oscara), životopisná tragikomedie o televizním komikovi Andym Kaufmanovi Muž na Měsíci (1999; Stříbrný medvěd za režii na MFF v Berlíně 2000), romantická komedie Rabín, kněz a krásná blondýna (2000, herec), netradiční životopisný film o malíři Franciscu Goyovi Goyovy přízraky (2006).