Michel de Montaigne

Literatura / Biografie / Filozofie

[Monteň], *28.2.1533 – †13.9.1592, francouzský filozof a spisovatel pozdní renesance. Kromě cestopisných vyprávění je autorem trojdílných Esejů, v nichž vytvořil a mistrovsky zvládl tento literární žánr jako nejvhodnější výraz své skepticky a hédonisticky orientované filozofie života. Jeho pochybování má pozitivní smysl, je ostrou kritikou vládnoucího scholastického dogmatismu, autoritářství a nesnášenlivosti. Montaigneova skepse není ani pesimistická, ani agnostická. Obhajoval život jako absolutní hodnotu mající smysl v sobě samém. Školou dokonalého života je podle Montaignea příroda. Jeho etika je blízká epikureismu a hédonismu. Nevěřil v dogma o nesmrtelnosti duše, boha sice nepopíral, avšak v teologii viděl nepravdivé učení, které otupuje rozum. Roku 1676 zařadil Vatikán Montaigneovy spisy na index zakázaných knih. Jeho názory značně ovlivnily renesanční myšlení i filozofii francouzského osvícenství. Svým bystrým pozorováním lidské povahy beze všech předsudků byl iniciátorem tradice francouzských moralistů 17. a 18.století.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 7. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: esej, Francois de La Mothe Le Vayer, francouzská literatura, humanismus, Pierre Charron, Plútarchos z Chairóneie, relativismus.