Michel de Montaigne



Literatura
[Monteň], *28.2.1533 – †13.9.1592, francouzský filosof a spisovatel pozdní renesance. Kromě cestopisných vyprávění je autorem trojdílných Esejů, v nichž vytvořil a mistrovsky zvládl tento literární žánr jako nejvhodnější výraz své skepticky a hédonisticky orientované filosofie života. Jeho pochybování má pozitivní smysl, je ostrou kritikou vládnoucího scholastického dogmatismu, autoritářství a nesnášenlivosti. Montaigneova skepse není ani pesimistická, ani agnostická. Obhajoval život jako absolutní hodnotu mající smysl v sobě samém. Školou dokonalého života je podle Montaignea příroda. Jeho etika je blízká epikureismu a hédonismu. Nevěřil v dogma o nesmrtelnosti duše, boha sice nepopíral, avšak v teologii viděl nepravdivé učení, které otupuje rozum. Roku 1676 zařadil Vatikán Montaigneovy spisy na index zakázaných knih. Jeho názory značně ovlivnily renesanční myšlení i filosofii francouzského osvícenství. Svým bystrým pozorováním lidské povahy beze všech předsudků byl iniciátorem tradice francouzských moralistů 17. a 18.století.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 3. 3. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: esej, Francois de La Mothe Le Vayer, francouzská literatura, humanismus, Pierre Charron, Plútarchos z Chairóneie, relativismus.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: