metalo-organické rámce

MOF metal-organic frameworks, třída porézních krystalických materiálů, složených z kovových iontů nebo klastrů propojených organickými ligandy do trojrozměrné sítě. Tyto struktury mají mimořádně velký vnitřní povrch, často přesahující 1 000 m² na gram, a umožňují přesné řízení velikosti a chemických vlastností pórů. Díky tomu se využívají pro skladování a separaci plynů, katalýzu, zachycování oxidu uhličitého, čištění vody i ukládání energie. Výzkum MOF dal vznik novému oboru zvanému retikulární chemie, který se zabývá návrhem a syntézou materiálů z definovaných stavebních bloků. První trojrozměrné koordinanční sítě navrhl Richard Robson v 80. letech 20. století, na ně navázali Susumu Kitagawa a Omar Yaghi, kteří nezávisle vyvinuli postupy umožňující vznik stabilních, vysoce porézních MOF. Za objev a rozvoj metalo-organických rámců byla těmto třem vědcům udělena Nobelova cena za chemii v roce 2025.