Manitu

[Manytu], manido – u algonkinských Indiánů tajemná neosobní magická síla pronikající celou přírodu. Je nejen výrazem nadpřirozených jevů, ale i souborným pojmem označujícím různé duchovní bytosti. Křesťanští misionáři zpočátku nedovedli pochopit uctívání nepersonifikované čarovné síly, takže v jejich popisech, stejně jako v pozdějších literárních dílech vystupuje Manitu obvykle jako zosobněný Velký duch či bůh severoamerických Indiánů.