magnum
[Latina], obchodní označení pro lovecké náboje a zbraně s větším výkonem (energií) střely, než odpovídá dané ráži zbraně. U brokových zbraní se jako magnum označuje brokový náboj s délkou nábojnice (u ráže 12) větší než 70 mm, větší náplní broků (až 36 g) a větším tlakem plynů po výstřelu (přes 65 MPa); náboji odpovídá i brokovnice magnum s delší nábojovou komorou zpravidla 76 mm, a delší hlavní (u ráže 12), až 840 mm. U kulových zbraní se jako magnum označují zvláště výkonné kulové náboje, například .264 Winchester Magnum, nebo se jím odlišují dvě výkonové varianty téhož náboje, například .222 Remington a .222 Remington Magnum.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
14. 8. 2006
Autor: -red-
Vyzkoušejte si s přáteli Kvízy encyklopedie CoJeCo.cz!