lotyšské výtvarné umění



Původně se rozvíjelo v úzké souvislosti s litevským a estonským uměním, ve středověku se nositelem vývoje stalo lidové umění (dřevořezba, textil) a měšťanské umění, uplatňující zvláště v gotice a renesanci prvky severoněmeckého původu (nástěnné malby, náhrobní plastika), v baroku kromě polských i nizozemské vlivy, od 18. století se lotyšské výtvarné umění rozvíjelo v rámci ruského baroka (Rastrelli) a klasicismu (radnice v Rize), ve 20. století vzniká realistická škola národního umění, vycházející z domácích tradic a rozvíjející zejména monumentální umění. V období socialismu se rozvíjí architektura (rekonstrukce Rigy), malířství (L. Svemps, O. Skulme), sochařství (M. L. Skulme, *1899 – †1961) i grafika, součástí lotyšského výtvarného umění je umělecké řemeslo soustředěné na keramiku, textil, zpracování kůže, kovů a dřeva.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 12. 3. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: litevské výtvarné umění.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: