logika relací



Teorie relací – v širším smyslu směr logiky a jejího filozofického výkladu, vyznačující se specifickým chápáním základních forem myšlení (myšlenek, úsudků, soudů). Vznikla v 2. polovině 19. století zejména ve Francii (J. Lachellier) a v novokantovství (W. Windelband, E. Cassirer) na základě rozšíření pojmu soud, který na rozdíl od tradiční logiky, kde vystupuje jako odmítnutí nebo potvrzení vlastnosti, je chápán jako relace, tj. obecná struktura vztahu, čímž zvl. novokantovci chtěli logiku oprostit od metafyziky a substancionalismu. V užším smyslu je logika relací jeden ze směrů současné logiky, který propracovává teorii relací (E. Schröder) nebo pouze tu část logiky relací, ve které se zkoumají obecné vlastnosti relací, jež nemají analogie v teorii tříd (B. Russell).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 30. 10. 2006
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: