lešení



Součást zařízení staveniště dočasně podporující budovanou konstrukci a umožňující stavební a montážní práce (zdění, omítání, montáž konstrukcí, dopravu materiálu a jeho uložení). Lešení pro pozemní stavby jsou v České republice převážně trubková, skládají se z ocelových trubek svislých, vodorovných a šikmých, které jsou spojeny spojkami do tvaru příhradové konstrukce. Jiným typem jsou lešení Haki, složená ze svislých sloupků a vodorovných příhradových nosníků, které se zasouvají do třmenů přivařených na sloupcích. Moderní lešení bývají sestavena z rámových prvků, často hliníkových. Starším typem jsou lešení štenýřová, tvořená dřevěnými sloupy a podlahami, dnes již nepoužívaná. Lehká pracovní lešení pro přízemní stavby nebo práce v místnostech jsou lešení kozová. Ochranná lešení (stříšky) chrání chodce podél budov na chodnících před pádem omítky z porušených fasád. K ochraně pracovníků při stavbě před pádem do hloubky se používají bezpečnostní sítě, které se napínají mezi trubkovými konzolami vysunutými z hotové části konstrukce pod pracovištěm. Pro drobné opravy se používají klece zavěšené na lanech upevněných na konzolových trámech vysunutých z budovy. Lešení pohyblivá se hodí pro dlouhé stavby, neboť je lze stavět po částech. Mezi lešení lze počítat také bednění a podpěry betonových konstrukcí a lešení pro montáž ocelových konstrukcí. Tato lešení tvoří na inženýrských stavbách, zvláště mostních, velké samostatné konstrukce, které umožňují, aby stavba byla vůbec realizována; ponechávají se tak dlouho, dokud konstrukce není samonosná.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 25. 8. 2006
Autor: -red-

Reklama: