Leonid Iljič Brežněv



*19.12.1906 – †10.11.1982, sovětský politik. Ve 30. letech 20. století započal svou politickou kariéru na Ukrajině, během 2. světové války války byl politickým komisařem a dosáhl hodnosti generálporučíka. V letech 1946-1950 byl prvním tajemníkem Záporožského, poté Dněpropetrovského oblastního výboru KS Ukrajiny, v letech 1950-1952 prvním tajemníkem ÚV KS Moldávie, v letech 1953-1954 zástupcem náčelníka hlavní politické správy sovětské armády a válečného námořnictva, v letech 1954-1956 druhým a později prvním tajemníkem ÚV KS Kazachstánu. Od roku 1952 byl členem ÚV KSSS, v letech 1952-1953, 1956-1960 a 1963-1964 byl jeho tajemníkem, 1952-1953 a 1956-1957 kandidátem, od roku 1957 členem politbyra ÚV KSSS, od roku 1964 prvním tajemník a od roku 1966 generálním tajemníkem ÚV KSSS. Od roku 1950 byl poslancem Nejvyššího sovětu SSSR, v letech 1965-1977 členem a v letech 1960-1964 a od roku 1977 předsedou prezídia Nejvyššího sovětu SSSR. Aktivně se podílel na sesazení Nikity Sergejeviče Chruščova v roce 1964. Během působení Brežněva v nejvyšší funkci, byla zahraniční politika SSSR dosti agresivní (došlo mimo jiné k okupaci Československa), navenek však propagandisticky zaměřená na spolupráci se západními státy. Ve vnitřní politice došlo k výrazné stagnaci. Poslední léta své vlády byl nemocen.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 18. 12. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: brežněvismus, Brežněvova doktrína, Jurij Vladimirovič Andropov, Konstantin Ustinovič Černěnko, Nabereanyje Čelny Brežněv, Sovětský svaz, Vladimír Semjonovič Vysockij.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: