Kuvajt

Mapa



Státy / Asie / V Asii

Stát v Asii.
Rozloha: 17818 km2.
Počet obyvatel: 1866 tis. (1998).
Hustota zalidněni: 105 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): konstituční monarchie – emirát (1961).
Hlavní město: AI Kuwayt 277 tis. obyvatel.
Nejvyšší hora: 299 m.
Hlavní etnické skupiny: Kuvajťané 41%, ostatní Arabové 45%, Indové, Bengálci, Pákistánci.
Průměrný přírůstek obyvatel: 28% (1991-96).
Úřední jazyk: arabština.
Gramotnost: 79%.
Náboženství: muslimové – sunnitští 45% a šítští 30% aj. 10%, hinduisté 15%, křesťané.
Měna: 1 kuvajtský dinár (KWD) = 1000 filů.
Hospodářství: významná těžba ropy, zemního plynu a petrochemie.
HNP na 1 obyvatele: 20470 USD.

Část území dnešního Kuvajtu byla osídlena již ve starověku v době existence Mezopotámie. V 7. století zemi ovládli Arabové, v 16. století se stala součástí Osmanské říše. Roku 1756 se Kuvajt stal de facto nezávislým šejchátem v rámci říše, vládly se ujala dynastie as-Sabah (panuje dodnes). Kvůli obavám z Turků a Němců podřídil šejch v roce 1899 zahraniční politiku země britské kontrole, roku 1914 zde vznikl britský protektorát. Ve 30. letech byla v Kuvajtu objevena naleziště ropy, což přispělo k hospodářskému rozvoji země. V roce 1961 země získala nezávislost, na její území vznesl nároky Irák (Británie proto poskytla Kuvajtu vojáky na obranu před anexí). Po ukončení obranného paktu s Británií roku 1971 byl Kuvajt neutrální, za íránsko-irácké války však podporoval Irák. Po ochlazení vztahů mezi oběma zeměmi provedl Irák v roce 1990 invazi do Kuvajtu, zemi v následujícím roce osvobodil zásah sil OSN v čele s USA. V 90. letech došlo k demokratizaci země.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Miná al-Abdulláh, Perský záliv.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: