kritický stav



stav termodynamického systému, při kterém mizí rozdíly mezi jednotlivými fázemi (například mezi kapalinou a párou). V kritickém stavu jsou velké fluktuace charakteristických veličin, například hustoty, magnetizace, a lze pozorovat limitní přechod některých veličin do nekonečna, například měrného tepla měřeného při konstantním tlaku. Hodnoty termodynamických parametrů systému v kritickém stavu se nazývají kritické (kritická teplotaTk, kritický tlak pk, kritický měrný objem Vk. Tkje nejvyšší teplota, při níž lze ještě plyn zkapalnit tlakem, a to kritickým; pk – nejvyšší tlak nutný ke zkapalnění, a to při kritické teplotě; Vk největší měrný objem dané látky v kapalném stavu). Kritické stavy se vyskytují také například při přechodech feromagnetik na paramagnetika nebo supravodiče na normální kov.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 10. 9. 2002
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: