krajinářská architektura



Architektura
Architektura utvářející přírodní prostředí v celku i detailu, určující a modelující terén, komunikace i výsadbu a využívající vegetaci, vodní plochy i oživení vnějšího prostoru architektonickými doplňky a plastikami (například besídky, pavilóny, fontány). Vytváří na daném území ideální obraz přírody podle slohotvorných směrnic a architektonických názorů doby i podle společenské funkce. Zpracování dějin krajinářské architektury jako kultivace přírodního prostředí a krajiny je v počátcích, podrobněji je znám pouze vývoj parků a zahradní architektury, v jejichž historii vývoji se uplatňují varianty dvou základních typů: pravidelné, geometrické až přísně symetrické uspořádání (francouzská zahrada 17. a 18. století) a nepravidelné, přírodnímu stavu blízké uspořádání (anglický park 18. století).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 29. 11. 2000
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: