koordinace



Psychologie
Psychologie, a) smysluplně uspořádaná a centrální nervovou soustavou řízená souhra svalů a svalových skupin při pohybové činnosti člověka (pohybová, motorická koordinace), psychofyziologický determinovaný předpoklad pohybové činnosti člověka a vyšších živočichů, vycházející z vnímání a centrálního zpracování smyslových kvalit (senzomotorická koordinace lidské činnosti). Funkční princip motorické koordinace se vysvětluje řetězovými reflexy, na vyšší vývojové úrovni tvorbou dynamických stereotypů. Rozlišuje se hrubá motorická koordinace (například při chůzi) a jemná motorická koordinace (u člověka například při psaní, hře na hudební nástroj ap.), b) základní podmínka kooperace, spočívající v uspořádané souhře aktivit jednotlivců či skupin sledujících společný cíl (sociálně psychologická koordinace). Specifickou formou takovéhoto druhu koordinace je dělba práce ve skupině nebo v širších společenských útvarech (sociálně ekonomická koordinace).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 5. 9. 2006
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: