kontinentální kůra



Kůra, nejsvrchnější část Země v oblasti kontinentů, oddělená od zemského pláště Mohorovičičovou diskontinuitou v hloubce 30-60 km, na které se mění hustota i rychlosti seizmických vln skokem. Střední hustota je 2600 kg.m-3, směrem dolů hustota vzrůstá, na spodku dosahuje hodnoty 3300 kg.m-3. Rychlosti podélných seizmických vln se mění v rozmezí 2,0-7,3 km.s-1. Na základě studia blízkých zemětřesení (seizmické fáze Pg, P*, Pn) byl stanoven schematický dvouvrstevný model kontinentální kůry. Svrchní granitická vrstva má složení blízké žulám, spodní vrstvu tvoří horniny typu gabro, bazalt. Detailní struktura kontinentální kůry je značně proměnná s místem. Zjišťuje se užitím seizmických metod odražených vln (HSS – hlubinná seizmická sondáž) nebo metodou refragovaných vln. V oblastech kontinentálních krajů se vyskytuje přechodový typ mezi kůrou kontinentální a oceánickou. V kontinentální kůře existují pomalé horizontální a vertikální pohyby. Nejsilnější jsou v tzv. mobilních zónách (geologicky mladé horské oblasti), relativně silné diferenciální vertikální a horizontální pohyby se vyskytují v tzv. semimobilních zónách a prakticky bez pohybu jsou stabilní oblasti, jako například prekambrijské štíty. Většina kontinentální kůry prošla v historii stadiem mobilních zón.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 6. 1. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: kořeny hor.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: