konkatenace

[Latina], logika, označení skládání operací, například nejprve α a potom β (tj. na výsledek operace α se použije operace β). V teorii měření empirická operace spojování, empirický protějšek numerické operace sčítání. S ohledem na měření různých veličin je konkatenace empiricky specifikována například při měření délek jako lineární uspořádání měřených objektů za sebou, při měření užitku je konkatenace specifikována jako operace kombinování dvou užitků s alternativními pravděpodobnostmi.