komunéři

[Španělština], comuneros, comunidades de Castilla – příslušníci kastilských m. komun, kteří v roce 1520 povstali proti vládě císaře Karla V. Povstání je hodnoceno jako forma raně buržoazní revoluce. Usilovalo o propuštění rádců Karla V. a o sociální a ekonomické reformy. V čele hnutí stálo město Toledo, nejvýznamnější z vůdců komunérů byl J. Padillos. K. ustavili tzv. svatou juntu (29.7.1520), která měla spravovat státní záležitosti. Ke komunérům se přidala část šlechty a venkovského lidu. Po porážce u Villalaru (23.4.1521) bylo povstání postupně potlačeno.