komuna



Sociální pospolitost protikladná soukromovlastnickým vztahům mezi lidmi a usilující vybudovat život svých členů na základě určitého způsobu kolektivního vlastnictví. Jsou známy tyto druhy takových sociálních pospolitosti: a) náboženské kolektivistické občiny, jejichž základním cílem byla služba bohu a společný majetek, společná práce a ostatní prvky kolektivismu se pokládaly za nejlepší prostředek, jak tohoto cíle dosáhnout (husitský Tábor, povstání v Münsteru 1534, křesťanská republika v Paraguayi 1610–1768); b) experimentální komuna utopistů, vzniklé v 19. století zejména v Severní Americe (Owenovy občiny občiny, Fourierovy falangy ap.) jako sociální pokus založený na principech společné práce, společného majetku a spotřebních předmětů; rychle se však rozpadaly; c) Pařížská komuna roku 1871, první pokus dělnické třídy nastolit svou diktaturu, která podle K. Marxe „byla konečně objevenou politickou formou, za které mohlo být uskutečňováno ekonomické osvobození práce“ (viz též Pařížská komuna); d) v prvních letech sovětské moci jako kolektivní hospodářství s úplným zespolečenštěním výrobních prostředků, založena na převládajícím principu rovnostářského rozdělování; většinou zanikly v období NEP (nová ekonomická politika).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 9. 8. 2006
Autor: -red-

Reklama: