koakvizice

[Latina], institut dřívějšího slovenského majetkového práva manželů, jež spočívalo na principu odděleného majetku obou manželů. Koakvizičním majetkem byl jen majetek nabytý manželi za trvání manželství vyjma majetek nabytý dědictvím nebo darem. Po dobu trvání manželství neměli manželé právo na rozdělení majetku společně nabytého. K jeho rozdělení rovným dílem docházelo teprve při zániku manželství. Od tohoto zákonného systému se manželé mohli smluvně odchýlit. Institut koakvizice se nevztahoval na majetek šlechticů a tzv. honoraciorů, tj. osob žijících z duševní práce založené na odborné kvalifikaci (advokátů, lékařů, vyšších státních úředníků). Dnem účinnosti Ústavy 9. května 1948 privilegované postavení šlechty a honoraciorů zaniklo, koakviziční systém zůstal na i Slovensku jediným systémem majetkového práva manželů až do vydání zákona o právu rodinném v roce 1949. Tento zákon zavedl nový institut, tzv. majetkové společenství manželů, které bylo od 1.4.1964 nahrazeno institutem bezpodílového spoluvlastnictví manželů upraveným v občanském zákoníku z roku 1964.