kluzák

Jednoduchý bezmotorový letoun schopný letu využíváním stoupavých vzdušných proudů. V počátcích letectví šlo zpravidla o velmi lehké, příhradové konstrukce používané pro základní výcvik plachtařů; k průkopníkům patřil např. Otto Lilienthal a později konstruktéři navazující na principy Rogallova křídla. Od 30. let 20. století se kluzáky zdokonalily na aerodynamicky čisté stroje s delším doletem a začaly být využívány také pro sportovní soutěže a rekordní lety. Moderní kluzáky mají skořepinovou kompozitní konstrukci, vysokou štíhlost křídel a dosahují klouzavosti přes 1:60 i rychlostí přes 250 km/h. Vedle jedno- i dvoumístných výcvikových typů se vyrábějí výkonné soutěžní stroje s možností nést vodní zátěž pro zlepšení výkonu v silném stoupání. Speciální kategorií byl kluzák dopravní, ve druhé světové válce využívaný k vojenským účelům pro dopravu osob a materiálu (např. německý DFS 230 či britský Airspeed Horsa), vlečený nad cílovou oblast motorovým letounem. V současnosti se kluzáky uplatňují především ve sportovním a rekreačním létání a plachtařství patří k samostatným leteckým disciplínám s mezinárodní soutěžní základnou.