klinická psychologie



Samostatná psychologická disciplína zabývající se dílčími aspekty duševního zdraví a duševní hygieny člověka v kontextu zdravotnictví (klinická psychologie, psychiatrie), psychologické poradenství a užších specializací. Jeden z hlavních oborů aplikované (užité) psychologie, orientovaný především na plnění úkolů v léčebné a preventivní péči. Je to psychologický obor vzniklý na přelomu 19. a 20.století (první aplikace experimentální psychologie v lékařství), realizovaný (na rozdíl od lékařské psychologie) kvalifikovanými odborníky – klinickými psychology. Klinická psychologie vycházející z psychopatologie se zaměřuje na diagnostiku poruch psychického vývoje, duševních a nervových onemocnění, odchylek a defektů, na prevenci a psychohygienu (odhalování vnějších, zejména psychosociálních faktorů ohrožujících zdravý psychický vývoj jedince a podílejících se na vzniku neuropsychických a psychosomatických onemocnění) a na psychoterapii (léčbu a nápravu psychických, neuropsychických a psychosomatických příznaků a nosologiokých jednotek psychologickými prostředky). Vedle hlavního zaměření plní klinická psychologie řadu dílčích úkolů v rámci komplexní lékařské péče (předoperační psychická příprava, zvládání psychických krizí po závažných chirurgických zákrocích, psychická rehabilitace a readaptace při změněných životních podmínkách, například při dlouhodobých či chronických onemocněních). Zvláštní postavení má klinická psychologie v některých úzce specializovaných disciplínách či hraničních oborech (traumatologie penologie, defektologie, pediatrie), kdy se spíše hovoří o klinickém přístupu v tom kterém oboru. V průběhu vývoje přibyly k tradičním oblastem klinické psychologie (objasňování příčin vzniku, průběhu a prognóz psychických poruch, teorie, metody a techniky psychodiagnostiky a psychoterapie) některé nové aspekty, související s humanizací lékařské péče o nemocné (eticko-psychologické otázky přístupu k těžce nemocným a umírajícím), se stoupajícím výskytem tzv. civilizačních chorob (problematika stresu, mezilidských vztahů, ekologických činitelů), s faktorem stárnutí obyvatel ve změněných životních podmínkách (psychologické aspekty péče o staré občany), s rostoucí společenskou závažností drogových závislostí a toxikomanií (alkoholismus, závislost na lécích) ap. Vzhledem k šíři svého záběru nalezla klinická psychologie uplatnění nejen ve zdravotních zařízeních, ale i v pedagogicko-psychologických poradnách, v manželských a předmanželských poradnách, v zařízeních nápravné výchovy, ve vojenství, v soudnictví, ve vrcholovém sportu, v kosmonautice ap. Úměrně se stoupající náročností a diferencovaností úkolů klinické psychologie stoupají i požadavky na odbornou erudici klinických psychologů, zajišťované například formou postgraduálního studia a specializačních kursů klinické lékárství, odvětví medicíny zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením jednotlivých onemocnění. Dělí se na mnoho dalších oborů, například na vnitřní lékařství, chirurgii, neurologii, psychiatrii, pediatrii, dermatologii.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 1. 10. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: vědomí.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: