kázeň

Takový řád v chování lidí, který odpovídá morálním a právním normám nebo požadavkům určité společenské organizace. Kázeň náleží mezi nezbytné podmínky existence a fungováni jakékoli společnosti. Všeobecná kázeň zavazuje všechny členy společnosti, speciální kázeň, například pracovní, stranická, vojenská, jen členy určité organizace. Základní kázeň je vnitřní přesvědčení, vznikající osvojováním společenských hodnot a norem (kázeň uvědomělá); na nižším stupni jsou to donucení či výhody, vyplývající z dodržování norem. Uvědomělá kázeň se stává sebekázní a mění se ve specifickou lidskou potřebu. Předkapitalistické formace opíraly kázeň hlavně o nábožensko-etické příkazy, spojované s mimoekonomickým donucením.