Kazachstán

Mapa



Státy / Asie / V Asii

Stát v Asii.
Rozloha: 2717300 km2.
Počet obyvatel: 15797 tis. (1998).
Hustota zalidnění; 6 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991).
Správní členění: 19 oblastí, 2 měst. obvody.
Hlavní město: Astana 290 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Almaty 1176, Karagandy 596, Šymkent 404, Semej 342.
Nejvyšší hora: tou Talgar 4951 m.
Významné řeky (jezera): Ertis (Irtyš) 4422 km, Syrdarja 3019 km, Oral 2428 km; Kaspické moře 371000 krní, Aralské jezero 37 500 km2, Balkaš k. 18200 km2.
Hlavní etnické skupiny: Kazaši 46%, Rusové 35%, Ukrajinci 5%, Němci 3%, Tataři, Uzbekové.
Průměrný přírůstek obyvatel: -0,2% (1991-1996).
Úřední jazyk: kazaština.
Gramotnost: 97%.
Náboženství: sunnitští muslimové, menšina pravoslavní.
Měna: 1 tenge (KZT) = 100 tiyn.
Hospodářství: rozvíjí se průmysl a zemědělství, významná těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 1350 USD.

Středoasijské stepi na území dnešního Kazachstánu představovaly pro armády kočovníků už od doby kamenné nehostinné prostředí. Až v 8. století zde vznikl první náznak vládního zřízení v podobě konfederace několika turkotatarských kmenů. V 8. a 9. století na území pronikli Arabové, kteří s sebou přinesli islám. Ve 13. století zemi dobyli Mongolové. Proti dalším invazím Kazachy sjednotil až vznik chanátů. Jednotlivé kmeny se postupně podrobovaly Rusku, v roce 1868 Rusové ovládli celé území. V roce 1920 se Kazachstán stal autonomní republikou v rámci Ruska, roku 1936 vznikla Kazašská SSR. V roce 1991 vyhlásil Kazachstán nezávislost, byl jedním ze zakládajících členů SNS. V čele státu stojí od jeho vzniku postkomunistický prezident Nursultan Nazarbajev, jehož vláda nabírá stále autoritativnější rysy včetně rozsáhlé korupce. V roce 1997 se hlavním městem místo tradiční Alma-Aty stala Astana.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: ajtys, Aktau, Aktjubinsk, Aktjubinská oblast, Almaatská oblast, Asie, Atyrau, Atyrauská oblast, Balchaš, Betpak-Dala, Buchtarminská přehradní nádrž, Chromtau, Čimkent, Čimkentská oblast, edelbajevská ovce, Ekibastuz, Jevgenij Grigorjevič Brusilovskij, Kamyš-samarská jezera, Kapčagajská přehradní nádrž, Kokčetav, Kokčetavská oblast, Kustanaj, Kustanajská oblast, Kyzylkum, Mangyšlacká oblast, Mangyšlak, Nur-Sultan, Nursultan Abiževič Nazarbajev, Pavlodar, Pavlodarská oblast, Petropavlovsk, Rudnyj, Rusové, Ščučinsk, Semej, Semipalatinská oblast, Sibiř, START, střední Asie, Tchien-šan, Temirtau, Usť-Hamenogorská přehradní nádrž, Usť-Kamenogorsk, Východokazachstánská oblast, Zajsan.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: