spojení dvou i více slov
Jazykověda
větný celek, na němž závisí věta vedlejší, podřadná na větě hlavní
větný celek, jehož základní vztah je tvořen spojením vět hlavních, mluvnicky na sobě nezávislých
španělština – jazyk iberorománské skupiny románských jazyků
souhláska úžinová třená
útvar národního jazyka užívaný v oficiálním veřejném styku
připodobnění hlásek v řeči znělostí
neohebný slovní druh spojující větné členy nebo věty
konjunkce – slovní druh
slovesná část jmenného přísudku.
složené slovo
jihoslovanský jazyk
sloučení dvou slabik v jednu dlouhou
oktáva – v básnictví osmiveršová sloka
v odborném stylu prosazování skladební a lexikální ustálenosti sdělení
