karbonyl
Organická chemie
[Latina a řečtina], =CO, organická skupina vyskytující se například ve sloučeninách oxidu uhelnatého. a) S halogeny COF2 a COCl2 (fosgen). Jsou to plynné sloučeniny, které lze získat přímým slučováním fluoru nebo chloru s oxidem uhelnatým. b) S přechodnými kovy ze VI. až VIII. skupiny periodické soustavy. Tvoří kovalentní sloučeniny těkavé a rozpustné v organických rozpouštědlech. Karbonylové skupiny zde tvoří ligandy kolem centrálního atomu kovu, se kterým jsou vázány hlavně sdílením volných elektronových párů atomů uhlíku. Protože se centrální atom nepodílí na vazbě svými elektrony, je jeho oxidační číslo je rovno nule. K přípravě karbonylů kovů se používá zejména reakce oxidu uhelnatého s kovy nebo jejich sloučeninami. Významný je tetrakarbonyl niklu Ni(CO)4, užívaný při přípravě čistého niklu. Rozkladem pentakarbonylu železa Fe(CO)5 lze získat čisté práškovité železo.
Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 20. 9. 2000
Autor: -red-
Odkazující hesla: karbonylová skupina, kovové prášky.
Reklama: