kamenování

Jeden z nejvyšších trestů uplatňovaných starověkými národy za těžké zločiny a provinění proti společnosti a náboženským předpisům a normám (ve staro věkém Izraeli za modloslužbu, cizoložství, rouhačství, porušení rodičovské autority). Odsouzenec byl zpravidla svržen ze skály či vysoké zdi a ubit těžkými kameny. Exekuce byla veřejná.