Ísokratés



[Ísokratés], *436 – †338 př.n.l., řecký rétor a politický myslitel; žák sofisty Gorgia. Kolem roku 390 si otevřel v Athénách proslulou řečnickou školu. Politického života se aktivně neúčastnil, prostřednictvím svých řečí a listů (dochováno 21 řečí různého druhu a 9 listů) však měl značný vliv na širokou veřejnost. Byl hlavně propagátorem panhelénské (všeřecké) myšlenky: sociální a vojenské konflikty v Řecku chtěl řešit sjednocením řeckých zájmů (řeči Archidámos, Areopagitikos, O míru) při tažení proti Persii, pro něž hledal vhodného hegemo na v Athénách a Spartě (Panegyrikos) aj. a nakonec se obrátil na Filipa II. Makedonského (Filippos). Jeho literární pozůstalost obsahuje i řeči soudní, výchovné a oslavné (Chvalořeč na Helenu, Euagorás, Panathénaikos). Usiloval v nich o umělecký účinek, užíval symetrických rytmizovaných period a řečnických figur. Ovlivnil jimi vývoj antické prózy.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 10. 10. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: řecká literatura antická.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: