irský hladomor

Období irských dějin, v němž velké množství lidí strádalo hladem (1845–1851). Roku 1845 napadla úrodu brambor sněť, která připravila irské venkovany o dostatečné zásoby hlavního zdroje obživy. Kolem milionu lidí poté zemřelo hladem, dalších 350000 osob usmrtila v letech 1846–1847 epidemie tyfu. Příbytky farmářů, kteří kvůli neúrodě nemohli platit pachtovné, byly často zničeny. V období hladomoru se z Irska vystěhovaly asi 2 miliony lidí – zejména do USA a Austrálie.