indikatrix rozptylu

Plocha rozptylu plocha tvořená konci vektorů vycházejících z nekonečně malého elementu povrchu či objemu rozptylujícího tělesa, jestliže vektory znamenají buď (poměrnou) svítivost, nebo (poměrný) jas elementu v daném směru. Často stačí poledníkový řez indikatrixu rozptylu, tj. křivka rozptylu, rovněž zvaná indikatrix.