Indický národní kongres

Politika, historie, indická politická strana založená v roce 1885. Původně loajální organizace vzdělaných vrstev se na přelomu 19. a 20. století stala platformou boje Indů proti britským kolonizátorům. Pod vlivem Gándhího, který od roku 1920 stál v čele strany, přijala doktrínu nenásilného odporu a vyhlásila požadavky politické autonomie (svarádž) a podpory domácího průmyslu (svadéší), později i požadavek nezávislosti. Pronásledován koloniální vládou, v roce 1942 byl Indický národní kongres postaven mimo zákon a všichni vedoucí představitelé (Gándhí, Néhrú) uvězněni. Od roku 1947 byl hlavní politickou silou nezávislé Indické republiky. Ve volbách v roce 1977 ztratil postavení vládnoucí strany, které získal znovu v roce 1980. Koncem roku 1969 došlo k rozkolu, odtrhlo se pravicové křídlo, které se spojilo s opozicí proti vládní většině vedené I. Gándhíovou. V roce 1978 odpůrci I. Gándhíové odešli z Indického národního kongresu a ustavili paralelní organizačně samostatnou stranu Indický národní kongres. Od listopadu roku 1984 byl v čele vládního Indického národního kongresu předseda vlády R. Gándhí.