hypnóza



[Řečtina], změněný stav vědomí vyvolaný sugestivním působením jiné osoby (hypnotizéra) nebo osoby samotné (autohypnóza). Neuropsychický a psychofyziologický stav vyvolaný a podmíněný vnějšími i vnitřními podněty. Je manifestován stadii somnolence (celkový útlum při zachování volní regulace pohybů), hypotaxie (vyřazení motorické složky spojené někdy s analgezií) a somnambulismu (provádění pohybů výhradně na pokyn hypnotizéra, prožívání hypnotických iluzí a halucinací spojené s tzv. hypnotickou amnézií). Tato stadia se vzájemně neovlivňují a nemusí se během hypnózy objevit všechna. Daná stadia určují vztah hypnotizovaného k hypnotizérovi (raport) při výrazném snížení pozornosti k podnětům nepocházejícím od hypnotizéra. Významnou charakteristikou hypnotického stavu je zvýšená vnímavost (otevřenost) k sugescím, což umožňuje široké použití hypnózy v lékařství, zejména v psychiatrii, k diagnostickým i terapeutickým účelům (léčba psychogenních a psychosomatických poruch zmírňování psychických obtíží či bolestí při somatických onemocněních). Český spolek hypnoterapeutů definuje hypnózu takto: „Hypnóza je změněný stav vědomí, který umožnuje podvědomé mysli provádět pozitivní změny prostřednictvím přímých podnětů a terapeutických metafor. Tento stav je spojený s relaxací, je únikem ze stavu momentálního přetížení, což vede k uvolnění.“

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 19. 2. 2019
Autor: -red-

Odkazující hesla: autogenní trénink, hypnabilita, hypnoanalýza, Jaroslav Stuchlík, médium, mesmerismus, psychoanalýza, psychoterapie, relaxační techniky, vědomí.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: