hradní typologie



Odborné dělení hradů používané pro studium jejich historického a stavebního vývoje. Vychází z rozboru dispozičního typu, tj. prostorového vztahu, četnosti a výskytu základních prvků hradní dispozice (věž, palác, hradba, kaple, předhradí). Některé hradní typy se postupně rozvíjely na rozsáhlých evropských územích (v západní Evropě nejstarší typ motte, celý pozdější vývoj ovlivnil francouzský kastel), jiné byly regionálně omezené (řádové hrady v Pobaltí). V Čechách jako hlavní fortifikační typ převažovalo do začátku 13. století hradisko (Pražský hrad, Kouřím, Starý Plzenec), hrady se objevují jen ojediněle (Roudnice, Strakonice, Přímda). Královské hrady z l. poloviny 13. století přísluší třem typům: přechodnému, jenž spojuje prvky hradiště a hradu (Angerbach u Kožlan, Tachov), typu s obvodovou zástavbou (rozsáhlé, vícedílné dispozice s množstvím objektů při obvodu, například Křivoklát) a importovanému francouzskému kastelu, schopnému fiankování (Týřov). Nejstarší šlechtické hrady byly bergfriedového typu (malé ostrožné hrady s útočištnou věží v čele a sálovým palácem na nejchráněnějším místě například Krašov, Český Šternberk). V 2. polovině 13. století byl dále rozvíjen královský typ s obvodovou zástavbou, v jehož organismu se vyskytnou i čtverhranné obytné věže (Zvíkov, Osek-Rýzenburk) a vznikají aplikace francouzského kastelového schématu (Hradiště-Kotnov v Táboře, Nižbor). Součástí nově zakládaných měst se stal kastel středoevropského typu (městské hrady v Kadani, Písku, Chrudimi); typ s obvodovou zástavbou získává pravidelnou podobu i na úzkých dlouhých staveništích (Bezděz, Kamýk nad Vltavou). Od poloviny 13. století hromadná výstavba šlechtických hradů, u kterých převládala bergfriedová dispozice (Lemberk, Frýdlant v Čechách, Náchod, Volíštejn); vznikl ještě úspornější typ s palácem jako hlavní obytnou i obrannou stavbou (Řebřík, Tetín), objevuje se typ hradu s plášťovou zdí (Lanšperk) a v malých rozměrech i napodobeniny královského typu s obvodovou zástavbou (Vizemburk, Říčany). Vzhledem k velkým finančním nákladům byly šlechtické stavby srovnatelné s královskými hrady zcela ojediněle (Příběnice, Stará Dubá); některé původní královské stavby byly dostavěny šlechtou (Osek-Rýzenburk). Okolo roku 1300 dochází k dalšímu importu francouzského kastelu (Konopiště). Na začátku 14. století se prosazuje čtverhranný donjon, tvořící součást několika dispozic: u jednoduché donjonové představuje hlavní objekt (Rabí, Pajrek u Nýrska), u složitější je doplněna dalšími objekty (Kozí Hrádek). U blokové dispozice srůstá donjon s paláci do bloku obklopujícího nádvoří (Lipnice, Zlenice Okoř, Kost). Vedle těchto typů pokračovala výstavba hradů vycházejících z bergfriedových dispozic, které byly dále rozvíjeny (Hasištejn, Dobronice, Pirkenštejn, Kokořín). Nově vznikala dispozice dvoupalácová, tvořená dvěma paláci svírajícími spolu s hradbou dvůr (rožmberské hrady Helfenburk, Maidštejn-Dívčí Kámen). Vývoj hradů ve 14. století vedl ke srůstání jednotlivých staveb a ke zdůraznění obytné složky (Český Krumlov, Libštejn). K tomuto typu patřily královské hrady Karla IV. (Kašperk, Radyšperk, Radyně); výjimku představuje důsledně článkovaný Karlštejn. Snaha o pohodlí a reprezentaci dále zesílila u předních hradů doby Václava IV. (Točník, Nový hrad u Kunratic, Krakovec); tento vývoj byl zastaven husitskými válkami (viz také husitské hrady). Zejména v důsledku rozvoje dělostřelby v 15. století bylo dochováno větší obranyschopnosti hradů například systémy bašt (Klenová, Rábí, Švihov) včetně budování samostatných předsunutých bašt (Český Šternberk, Vimperk). Typologický vývoj českého hradu se uzavírá pernštejnskými opevněními se sypanými zemními rondely (Pardubice, Kunětická hora). Na Moravě se v hradní typologii silněji než v Čechách uplatňoval čtverhranný bergfried (Rokštejn), typ hausberg (Popice) a hrad s plášťovou zdí (Boskovice). Na Slovensku měl velký význam zejména donjon (Spišský hrad, Šariš, Trenčín), v rámci celouherského vývoje se uplatnil italský kastel (Zvolen, Vígľaš). V důsledku tureckých útoků se zde stavěly hrady ještě v 16. století (přestavba opevněného kostela na hrad v Banské Štiavnici). Viz také hrad; křižácké hrady; městský hrad; věž obytná; věž útočištná.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 18. 8. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: ganerbenburg, hrad, křižácké hrady, městský hrad, motte, pláštová zeď, věž obytná, věž útočištná, vodní hrad.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: