helvetská republika



Státní útvar v letech 1798 až 1803 na švýcarském území s hlavním městem Luzern. Byla vyhlášena po vstupu revolučních francouzských vojsk dne 12.4.1798 v Aarau na základě tajného jednání vedeného od roku 1796 mezi švýcarskými vlastenci a francouzským direktoriem. Helvetská republika přijala ústavu, kterou vypracoval P. Ochs podle francouzské ústavy z roku 1795, kantony byly nahrazeny provinciemi, zákonodárnou moc převzala Velká rada a Senát, výkonnou direktorium. Dne 18.8.1798 uzavřela helvetská republika s Francií spojeneckou smlouvu, podle níž se účastnila válek s druhou protifrancouzskou koalicí a zavázala se postavit silnici přes Alpy do Itálie (přes Simplon). Vnitropolitická situace helvetské republiky byla charakterizována bojem mezi vlastenci, stoupenci unitárního státu (F. C. Laharpe) a federalisty. Dne 27.2.1802 vstoupila v platnost druhá helvetská ústava (tzv. malmaisonská konstituce), která však rozpory neřešila. Po odchodu francouzských vojsk v roce 1802 vypuklo povstání federalistů. 18.2.1803 Napoleon vydal Akt o mediaci (zrušen 29.12.1813), podle něhož se, s platností od 10.3.1803, ze šesti závislých zemí staly rovnoprávné kantony (celkem 19). Byla vytvořena Helvetská konfederace a posílena ústřední správa.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 7. 4. 2008
Autor: -red-

Odkazující hesla: Bern, Graubünden, sesterské republiky.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: