György Cserhalmi

[Čerhalmi], *17.2.1948 (Budapešť, Maďarsko), maďarský divadelní a filmový herec. Jeho matka byla operní sólistkou Csokonaiova divadla v Debrecínu. Vystudoval hereckou fakultu Vysoké divadelní a filmové školy v Budapešti (1971) a poté vystřídal činoherní soubory oblastních scén v Debrecínu a ve Veszprému, dvakrát (v letech 1977–1979 a 1989–1991) byl členem budapešťského Národního divadla. Mezitím působil v hereckém souboru MAFILM a v nově vzniklém budapešťském Divadle Józsefa Katony. V letech 1996–2004 hrál v budapešťském Novém divadle a v Radnótiho divadle. Příležitostně se věnuje divadelní režii. V roce 1991 založil kulturní centrum Labdatér Teátrum. Před filmovou kamerou debutoval již během studií jako kaskadér, svůj charismatický zjev a sportovní dovednosti (jízda na koni, šerm a box) posléze uplatnil v řadě dramatických rolí (mj. postavy uherských husarů, spjatých s revolučním rokem 1848). Mezinárodní uznání a popularitu mu přinesla spolupráce s režisérem Miklósem Jancsóem (1921–2014), který mu od poloviny 70. let svěřoval klíčové role ve svých alegorických opusech (Elektra a její pravda, Alegro barbaro, Maďarská rapsódie, Tyranovo srdce aneb Boccaccio v Uhrách, Sezóna příšer, Horoskop Ježíše Krista). I ve filmech dalších významných maďarských režisérů (mj. Zoltán Fábri, Gábor Bódy, István Szabó, Márta Mészáros, Péter Bacsó) ztělesňoval nepřízní osudu a mocenskou zvůlí pronásledované hrdiny, kteří odmítají vzdát se svých zásad a ideálů. Od poloviny 80. let spolupracuje i s českými a slovenskými režiséry a dvakrát byl nominován na Českého lva (Ewald v dramatu Pevnost a Joza v baladě Želary), příležitostně spolupracuje i s televizí. Kromě ocenění za výkony v jednotlivých filmech mu mj. byla udělena Cena Bély Balázse (1982), Alžbětina cena (1987; 1990), Kossuthova cena (1990) a Prix Europa (2003). Jeho dcera Sára Cserhalmi (*1980) je filmová režisérka. Vybraná filmografie: Hranice lásky (1973), moderní přepis antické tragédie Elektra a její pravda (1974), drama Nedokončená věta (1974), válečné drama Pátá pečeť (1976), drama Zrcadlové obrazy (1976), drama Fantomovy dukáty (1976), pikantní komedie Počestná noc (1977), boxerské drama K.O. (1977), historické drama 80 husarů (1978), dva díly nedokončené trilogie z novodobých maďarských dějin Allegro barbaro (1978) a Maďarská rapsódie (1979), historické drama Živ nebo mrtev (1979), mistrovská adaptace románu Klause Manna Mefisto (1981), symbolické drama Tyranovo srdce aneb Boccaccio v Uhrách (1981), kriminální drama Sup (1982), pochmurné společenské drama z prostředí horské vesnice Iná láska (1985), psychologický snímek Velká generace (1986), podobenství Sezóna příšer (1986), společensko psychologické drama Trn pod nehtem (1988), příběh jasnovidce v soukolí nacistické moci Hanussen (1988), podobenství o morálním rozkladu moderní společnosti Horoskop Ježíše Krista (1988), psychologické drama Let asfaltového holuba (1990), komorní příběh milostného trojúhelníku Neha (1991), obraz postkomunistického Maďarska Na krásném modrém Dunaji (1991), podobenství podle povídky Alexandra Klimenta Pevnost (1994; nominace na Českého lva), venkovské baladické drama podle knihy Květy Legátové Želary (2003; nominace na Českého lva), bizarní komediální thriller z budapešťského metra Revizoři (2003), baladický milostný příběh Meruňkový ostrov (2011).