geosynklinála



Geologie
Tektonická geologie, [řečtina], korytovitá prohlubeň zemské kůry, jejíž dno rychle klesá a jež je vyplňována mocnými usazeninami. Ve vývoji geosynklinály nastává zvrat při jejím bočním stlačení, jímž je její výplň deformována za vzniku vrásozlomové až příkrovové stavby, často metamorfována a proniknuta vyvřelými horninami. Tím z geosynklinály vzniká orogén (pásemné pohoří). V moderní představě deskové tektoniky vznikají geosynklinály na styku kontinentů a oceánů, kde se vzhledem k velkým výškovým rozdílům povrchu pevného zemského tělesa hromadí na šelfu, kontinentálním svahu a podnoží největší mocnosti usazenin. Orogén může z geosynklinály vznikat tehdy, jestliže se styk kontinentu a oceánu stane rozhraním dvou desek a tyto desky se vzájemně pohybují proti sobě (konvergují). Geosynklinály jsou různého typu, protože i pásma styku kontinentů a oceánů mají různou povahu (typ atlantský a pacifický s podtypem kordillerovým a ostrovní oblouk – okrajové moře). Dělí se na přioceánské eugeosynklinály a přikontinentální miogeosynklinály.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 2. 9. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: diktyogeneze, flyš, geantiklinála, hyporeon, jaderné pohoří, olistostroma, orogén, orogeneze.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: