fyziognomika

Nauka zabývající se výkladem povahových vlastností jedince na základě rozboru fyzických (fyziognomických) rysů jeho obličeje. Za zakladatele pokládán švýcarský filozof a teolog J. K. Lavater (1741–1801), jehož koncepce vztahů mezi tělesnými znaky a duševními vlastnostmi bývá též označována jako statická fyziognomika. Oproti ní vytvořil německý psycholog L. Klages tzv. fyziognomiku dynamickou, která k vysuzování psychických kvalit používá takové projevy, jako je chůze, držení těla, písmo ap. Za předchůdce fyziognomiků v českých zemích lze pokládat T. Hájka z Hájku, který psal v 16. století o tzv. metoposkopii (vysuzování duševních vlastností z tvaru a vrásnění čela).